K uměleckému vzdělání Christiana Rohlfse vedla náhoda, když v 15 letech spadl ze stromu a utrpěl vážné zranění nohy. Dva roky strávil v nemocnici. Během této doby dostal od svého lékaře Dr. Ernsta Stolleho tužky a papír na kreslení, aby zahnal nudu, a ten krátce nato rozpoznal chlapcův talent a seznámil ho s malířem a spisovatelem Ludwigem Pietschem v Berlíně. Pietsch mu doporučil, aby navštěvoval Velkovévodskou akademii umění ve Výmaru, kde krátce nato začal studovat figurální a historickou malbu. Když bylo Rohlfsovi 24 let, postihlo ho chronické onemocnění kostní dřeně v noze, takže mu musela být amputována noha. O rok později Rohlfs pokračoval ve studiu. Rohlfsova díla odrážejí různé časové proudy, protože svůj styl neustále přizpůsoboval aktuálním událostem a držel krok s dobou.
Po studiích se věnoval impresionismu, dokud nebyl pozván na zámek Hoof, aby vytvořil portréty a obrazy zámku. Nakonec ho nejvýznamnější sběratel umění té doby Ernst Osthaus pozval do Hagenu do Folkwangova muzea, kde měl vést malířskou školu. Projekt však ztroskotal. Později se Rohlfs seznámil s expresionismem, který mu více vyhovoval a jemuž se od té doby věnoval. Teprve v 70 letech se Rohlfs oženil se svou tehdy mladou manželkou Helene Vogtovou, které bylo pouhých 22 let. Kromě toho byl zvolen členem poroty Deutscher Künstlerbund, což mu dodalo novou motivaci pro jeho práci. Po svých 75. narozeninách opět změnil styl a od té doby zobrazoval pohledy na města a krajiny. Krátce nato namaloval rostliny.
Po uchopení moci národními socialisty byla četná Rohlfsova díla zabavena tehdejším politikem Josephem Goebbelsem jako "zvrhlá", bylo mu zakázáno malovat a den před smrtí byl vyloučen z Pruské akademie umění v Berlíně. O uznání, kterému se těšil, však svědčí četná vyznamenání, která získal během svého života. Rohlfs se zapsal do dějin umění jako nejvýznamnější představitel expresionismu.
K uměleckému vzdělání Christiana Rohlfse vedla náhoda, když v 15 letech spadl ze stromu a utrpěl vážné zranění nohy. Dva roky strávil v nemocnici. Během této doby dostal od svého lékaře Dr. Ernsta Stolleho tužky a papír na kreslení, aby zahnal nudu, a ten krátce nato rozpoznal chlapcův talent a seznámil ho s malířem a spisovatelem Ludwigem Pietschem v Berlíně. Pietsch mu doporučil, aby navštěvoval Velkovévodskou akademii umění ve Výmaru, kde krátce nato začal studovat figurální a historickou malbu. Když bylo Rohlfsovi 24 let, postihlo ho chronické onemocnění kostní dřeně v noze, takže mu musela být amputována noha. O rok později Rohlfs pokračoval ve studiu. Rohlfsova díla odrážejí různé časové proudy, protože svůj styl neustále přizpůsoboval aktuálním událostem a držel krok s dobou.
Po studiích se věnoval impresionismu, dokud nebyl pozván na zámek Hoof, aby vytvořil portréty a obrazy zámku. Nakonec ho nejvýznamnější sběratel umění té doby Ernst Osthaus pozval do Hagenu do Folkwangova muzea, kde měl vést malířskou školu. Projekt však ztroskotal. Později se Rohlfs seznámil s expresionismem, který mu více vyhovoval a jemuž se od té doby věnoval. Teprve v 70 letech se Rohlfs oženil se svou tehdy mladou manželkou Helene Vogtovou, které bylo pouhých 22 let. Kromě toho byl zvolen členem poroty Deutscher Künstlerbund, což mu dodalo novou motivaci pro jeho práci. Po svých 75. narozeninách opět změnil styl a od té doby zobrazoval pohledy na města a krajiny. Krátce nato namaloval rostliny.
Po uchopení moci národními socialisty byla četná Rohlfsova díla zabavena tehdejším politikem Josephem Goebbelsem jako "zvrhlá", bylo mu zakázáno malovat a den před smrtí byl vyloučen z Pruské akademie umění v Berlíně. O uznání, kterému se těšil, však svědčí četná vyznamenání, která získal během svého života. Rohlfs se zapsal do dějin umění jako nejvýznamnější představitel expresionismu.
Stránka 1 / 2