Na konci 19. století vznikla na dalekém severu Dánska umělecká kolonie. Ve Skagenu v Jutsku byly letní dny dlouhé a plné jedinečného světla. Téměř magneticky přitahoval téměř nedotčený kraj dánské malíře z velkoměsta. Michael Anker byl jedním z prvních, kdo malou rybářskou vesnici naplnil uměleckým životem. Místní hostinec tehdy provozovala rodina Brøndumových. Hostinští vítali příchozí umělce s otevřenou náručí. Dcerou manželů byla Anna Kristine Brøndumová. Annu umělecké prostředí zaujalo a díky pravidelnému kontaktu rostla touha tehdy patnáctileté Dánky stát se malířkou. S podporou Michaela Anchera a dalších malířů jí rodiče umožnili školení. Zimní měsíce trávila Anna na veřejné škole Vilhelma Kynse v Kodani. Léto trávila Anna v kruhu skagenských malířů, kteří ji učili malovat v plenéru.
Díky obloze nad severním Jutskem a moři dostali dánští malíři dar, který jim impresionističtí malíři mohli závidět. Přesto se žádnému z nich nepodařilo přenést světlem zalitou lehkost francouzských malířů. Kroyer a Michael Anker byli příliš svázáni realistickým zobrazením a naturalismem. Anna Brøndumová zpočátku následovala jejich představy a své vzory našla u starých nizozemských mistrů. Na rozdíl od svých mužských kolegů dávala Anna přednost malbě interiérů. Umělkyní preferovanými motivy byly interiérové pohledy zobrazující každodenní život žen. Jednoduché kuchyně, obývací pokoje a pracovní prostory s každodenními situacemi. Zvláštností Anniných děl byla hra se světlem. Náhodné sluneční paprsky a odrazy světla v místnosti dodávaly výjevům výraz prchavého okamžiku.
Anna se provdala za výtvarníka Michaela Anchera a přijala jeho jméno. Umělecký pár se stal centrem umělecké kolonie. Po narození dcery Helgy se Anna nadále věnovala malířské tvorbě. K drastickému zážitku došlo při návštěvě norského malíře Christiana Krohga. Umělec se ve Skagenu zastavil po návštěvě Paříže. Zde referoval o Manetově tvorbě a fantastických dílech impresionistů. Anna Ancherová byla jediná, kdo se ujal a realizoval novátorský barevný design. Umělkyně se vypracovala na jednu z předních evropských koloristek a je považována za průkopnici impresionistického hnutí ve Skandinávii. Dánka vyvinula samostatnou barevnost a využívala ji pro svá výrazná témata. Jedním z nejznámějších příkladů je dílo Sluneční svit v modrém salonu. Vysoká okna osvětlují interiér, který je navržen ve skandinávském stylu. Je to modrý salón domu jejích rodičů, intenzivně osvětlený slunečním světlem. Před oknem sedí Annina dcera Helga a zlatá barva jejích vlasů se odráží v záclonách, což vytváří jedinečnou harmonii.
Na konci 19. století vznikla na dalekém severu Dánska umělecká kolonie. Ve Skagenu v Jutsku byly letní dny dlouhé a plné jedinečného světla. Téměř magneticky přitahoval téměř nedotčený kraj dánské malíře z velkoměsta. Michael Anker byl jedním z prvních, kdo malou rybářskou vesnici naplnil uměleckým životem. Místní hostinec tehdy provozovala rodina Brøndumových. Hostinští vítali příchozí umělce s otevřenou náručí. Dcerou manželů byla Anna Kristine Brøndumová. Annu umělecké prostředí zaujalo a díky pravidelnému kontaktu rostla touha tehdy patnáctileté Dánky stát se malířkou. S podporou Michaela Anchera a dalších malířů jí rodiče umožnili školení. Zimní měsíce trávila Anna na veřejné škole Vilhelma Kynse v Kodani. Léto trávila Anna v kruhu skagenských malířů, kteří ji učili malovat v plenéru.
Díky obloze nad severním Jutskem a moři dostali dánští malíři dar, který jim impresionističtí malíři mohli závidět. Přesto se žádnému z nich nepodařilo přenést světlem zalitou lehkost francouzských malířů. Kroyer a Michael Anker byli příliš svázáni realistickým zobrazením a naturalismem. Anna Brøndumová zpočátku následovala jejich představy a své vzory našla u starých nizozemských mistrů. Na rozdíl od svých mužských kolegů dávala Anna přednost malbě interiérů. Umělkyní preferovanými motivy byly interiérové pohledy zobrazující každodenní život žen. Jednoduché kuchyně, obývací pokoje a pracovní prostory s každodenními situacemi. Zvláštností Anniných děl byla hra se světlem. Náhodné sluneční paprsky a odrazy světla v místnosti dodávaly výjevům výraz prchavého okamžiku.
Anna se provdala za výtvarníka Michaela Anchera a přijala jeho jméno. Umělecký pár se stal centrem umělecké kolonie. Po narození dcery Helgy se Anna nadále věnovala malířské tvorbě. K drastickému zážitku došlo při návštěvě norského malíře Christiana Krohga. Umělec se ve Skagenu zastavil po návštěvě Paříže. Zde referoval o Manetově tvorbě a fantastických dílech impresionistů. Anna Ancherová byla jediná, kdo se ujal a realizoval novátorský barevný design. Umělkyně se vypracovala na jednu z předních evropských koloristek a je považována za průkopnici impresionistického hnutí ve Skandinávii. Dánka vyvinula samostatnou barevnost a využívala ji pro svá výrazná témata. Jedním z nejznámějších příkladů je dílo Sluneční svit v modrém salonu. Vysoká okna osvětlují interiér, který je navržen ve skandinávském stylu. Je to modrý salón domu jejích rodičů, intenzivně osvětlený slunečním světlem. Před oknem sedí Annina dcera Helga a zlatá barva jejích vlasů se odráží v záclonách, což vytváří jedinečnou harmonii.
Stránka 1 / 1