Anglický malíř Ambrose McEvoy žil v 19. století, v době impresionismu, realismu a expresionismu. Byla to doba velkých převratů v umění. Nastala nejen doba, kdy do umění vstupovaly pocity a dojmy, ale také se více pozornosti věnovalo skutečnému stavu věcí namísto idealizace. Jeho rodina brzy rozpoznala jeho umělecký talent a podpořila ho tím, že ho poslala na Slade School of Fine Art v Londýně. Zvláště se o to zasloužil James McNeill Whistler, který byl rodinným přítelem.
Během svého vzdělávání byl McEvoy výrazně ovlivněn Whistlerem, který byl považován za jednoho z nejinovativnějších umělců. Spolu s impresionistou Augustem Johnem a portrétistou Williamem Orpenem tvořil okruh umělců. Zpočátku se McEvoy soustředil především na krajinky malované olejem. Inspiroval se ranými italskými umělci a anglickými prerafaelity. Často chodil do Národní galerie a kopíroval kresby Tiziana (také Tiziana Vecellia) a Diega Velázqueze. Na začátku první světové války se začal věnovat skicovitým portrétním kresbám akvarelem, kterými je známý dodnes. Často zobrazoval zejména ženy z vyšších vrstev. Proslavil se portrétem Američanky Maude Louise Baringové. Poté, co tři roky sloužil v první světové válce, se jeho motivy na nějakou dobu změnily. Kreslil především významné mariňáky a vojáky. Tyto portréty byly předány Imperial War Museum a National Maritime Museum.
Ambrose McEvoy byl malíř známý svým temperamentem a také nekonvenčním způsobem práce v ateliéru. Často si večer zval své modely. Tam panovala bujará nálada. Obzvlášť rád kreslil na jazzovou hudbu. Byl jedním z prvních umělců, kteří použili tehdy nové barevné žárovky. Používal hlavně žlutou, modrou a zelenou barvu, což dávalo jeho portrétům neobyčejnou hloubku, kterou dokázal zachytit. Zároveň mu umožňovala kreslit i v noci. Jeden umělec kdysi řekl, že Ambrose McEvoy nikdy nepracoval tvrdě, ale měl velký talent a velkou chuť do života. Byl členem a také zakladatelem různých kreslířských skupin. Patřil mezi ně i New English Art Club, v jehož galeriích často vystavoval obrazy krajin a interiérů. Založil Národní portrétní společnost a později se stal členem Mezinárodní společnosti. Po třiceti letech jeho portréty vyšly z módy a byl považován za "obyčejného". Po jeho smrti rychle upadl v zapomnění, dokud jeho potomek nezpřístupnil obrazy veřejnosti a ty se opět těší rostoucí oblibě.
Anglický malíř Ambrose McEvoy žil v 19. století, v době impresionismu, realismu a expresionismu. Byla to doba velkých převratů v umění. Nastala nejen doba, kdy do umění vstupovaly pocity a dojmy, ale také se více pozornosti věnovalo skutečnému stavu věcí namísto idealizace. Jeho rodina brzy rozpoznala jeho umělecký talent a podpořila ho tím, že ho poslala na Slade School of Fine Art v Londýně. Zvláště se o to zasloužil James McNeill Whistler, který byl rodinným přítelem.
Během svého vzdělávání byl McEvoy výrazně ovlivněn Whistlerem, který byl považován za jednoho z nejinovativnějších umělců. Spolu s impresionistou Augustem Johnem a portrétistou Williamem Orpenem tvořil okruh umělců. Zpočátku se McEvoy soustředil především na krajinky malované olejem. Inspiroval se ranými italskými umělci a anglickými prerafaelity. Často chodil do Národní galerie a kopíroval kresby Tiziana (také Tiziana Vecellia) a Diega Velázqueze. Na začátku první světové války se začal věnovat skicovitým portrétním kresbám akvarelem, kterými je známý dodnes. Často zobrazoval zejména ženy z vyšších vrstev. Proslavil se portrétem Američanky Maude Louise Baringové. Poté, co tři roky sloužil v první světové válce, se jeho motivy na nějakou dobu změnily. Kreslil především významné mariňáky a vojáky. Tyto portréty byly předány Imperial War Museum a National Maritime Museum.
Ambrose McEvoy byl malíř známý svým temperamentem a také nekonvenčním způsobem práce v ateliéru. Často si večer zval své modely. Tam panovala bujará nálada. Obzvlášť rád kreslil na jazzovou hudbu. Byl jedním z prvních umělců, kteří použili tehdy nové barevné žárovky. Používal hlavně žlutou, modrou a zelenou barvu, což dávalo jeho portrétům neobyčejnou hloubku, kterou dokázal zachytit. Zároveň mu umožňovala kreslit i v noci. Jeden umělec kdysi řekl, že Ambrose McEvoy nikdy nepracoval tvrdě, ale měl velký talent a velkou chuť do života. Byl členem a také zakladatelem různých kreslířských skupin. Patřil mezi ně i New English Art Club, v jehož galeriích často vystavoval obrazy krajin a interiérů. Založil Národní portrétní společnost a později se stal členem Mezinárodní společnosti. Po třiceti letech jeho portréty vyšly z módy a byl považován za "obyčejného". Po jeho smrti rychle upadl v zapomnění, dokud jeho potomek nezpřístupnil obrazy veřejnosti a ty se opět těší rostoucí oblibě.
Stránka 1 / 1