Skotský umělec Alexander Keith Johnston se inspiroval objevováním všech zemí Evropy, Egypta a Palestiny a věnoval se kartografii. Spolu se svým bratrem Williamem následně ze společné vášně otevřel kartografický institut W & A.K. Johnston, v němž vznikaly mapy pro školní účely, ale i pro širokou veřejnost.
Centrem Johnstonova života v době industrializace byl skotský Edinburgh, odkud pracoval a oddával se ryteckému umění. Industrializace s sebou přinesla obrovský nárůst počtu obyvatel. Epidemie jako tyfus a cholera řádily a decimovaly celá města. Velké problémy způsobovala nedostatečně rozvinutá infrastruktura Skotska: chyběly silnice a cesty. Proto se spoléhalo na výstavbu kanálů a nových přístupových cest, které však brzy zastaraly kvůli železnici, jež byla mnohonásobně ekonomičtější. Tento vývoj také Johnstonovi značně usnadnil práci, protože bylo méně obtížné prozkoumávat nové oblasti. Na Edinburskou univerzitu ho původně přivedl zájem o medicínu. Od toho se však brzy odvrátil a začal se věnovat geografii. Johnston se brzy oženil se svou ženou Margaret Grayovou, která se s ním kvůli jeho četným cestám a lásce ke kartografii příliš často nestýkala. Jeho první mapa byla výsledkem dlouhé procházky Severním Irskem a objevila se již v prvních cestovních průvodcích. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl byl "Národní atlas" vydaný v roce 1843, který vyšel v několika vydáních a znamenal pro něj 5 let usilovné práce. Johnston sám nakreslil 45 % map v tomto atlase a téměř všechny názvy byly napsány jeho rukou. "Národní atlas" byl ve své době přelomový, protože byl kompaktnější a praktičtější než kterýkoli z jeho předchůdců. Nakonec mu "Národní atlas" vynesl jmenování královským geografem Skotska.
Johnstonovy kresby jsou velmi zvláštní: jeho cílem bylo využít každé volné místo na kresbě k tomu, aby čtenáři nebo divákovi přesně ukázal, jak zobrazené zvíře nebo kousek země vypadá. Příznačné jsou i jeho četné viněty a ozdoby na okrajích každé mapy či ilustrace. Johnston si udělal jméno ve vědě tím, že aplikoval fyzikální vědu na geografii. Navázal na Alexandra von Humboldta a Carla Rittera a vydal "Fyzikální atlas přírodních jevů". Jeho nejstarší a stejnojmenný syn se těšil z otcova učení a také vydal několik map a pojednání o fyzickém zeměpisu, ale poté se plně zaměřil na Afriku a vytvořil řadu děl.
Skotský umělec Alexander Keith Johnston se inspiroval objevováním všech zemí Evropy, Egypta a Palestiny a věnoval se kartografii. Spolu se svým bratrem Williamem následně ze společné vášně otevřel kartografický institut W & A.K. Johnston, v němž vznikaly mapy pro školní účely, ale i pro širokou veřejnost.
Centrem Johnstonova života v době industrializace byl skotský Edinburgh, odkud pracoval a oddával se ryteckému umění. Industrializace s sebou přinesla obrovský nárůst počtu obyvatel. Epidemie jako tyfus a cholera řádily a decimovaly celá města. Velké problémy způsobovala nedostatečně rozvinutá infrastruktura Skotska: chyběly silnice a cesty. Proto se spoléhalo na výstavbu kanálů a nových přístupových cest, které však brzy zastaraly kvůli železnici, jež byla mnohonásobně ekonomičtější. Tento vývoj také Johnstonovi značně usnadnil práci, protože bylo méně obtížné prozkoumávat nové oblasti. Na Edinburskou univerzitu ho původně přivedl zájem o medicínu. Od toho se však brzy odvrátil a začal se věnovat geografii. Johnston se brzy oženil se svou ženou Margaret Grayovou, která se s ním kvůli jeho četným cestám a lásce ke kartografii příliš často nestýkala. Jeho první mapa byla výsledkem dlouhé procházky Severním Irskem a objevila se již v prvních cestovních průvodcích. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl byl "Národní atlas" vydaný v roce 1843, který vyšel v několika vydáních a znamenal pro něj 5 let usilovné práce. Johnston sám nakreslil 45 % map v tomto atlase a téměř všechny názvy byly napsány jeho rukou. "Národní atlas" byl ve své době přelomový, protože byl kompaktnější a praktičtější než kterýkoli z jeho předchůdců. Nakonec mu "Národní atlas" vynesl jmenování královským geografem Skotska.
Johnstonovy kresby jsou velmi zvláštní: jeho cílem bylo využít každé volné místo na kresbě k tomu, aby čtenáři nebo divákovi přesně ukázal, jak zobrazené zvíře nebo kousek země vypadá. Příznačné jsou i jeho četné viněty a ozdoby na okrajích každé mapy či ilustrace. Johnston si udělal jméno ve vědě tím, že aplikoval fyzikální vědu na geografii. Navázal na Alexandra von Humboldta a Carla Rittera a vydal "Fyzikální atlas přírodních jevů". Jeho nejstarší a stejnojmenný syn se těšil z otcova učení a také vydal několik map a pojednání o fyzickém zeměpisu, ale poté se plně zaměřil na Afriku a vytvořil řadu děl.
Stránka 1 / 1