Charles Adrian Scott Stokes byl anglický krajinář z konce 19. a počátku 20. století. Jako obchodník s bavlnou v Liverpoolu byl poměrně bohatý, a tak měl dostatek času na svého koníčka, malování akvarelem. John Herbert náhodou uviděl jeden z jeho obrazů a vyzval ho, aby své dílo předložil Královské akademii. Okamžitě byl přijat mezi studenty a v roce 1876 promoval.
Adrian Scott Stokes hodně cestoval, mimo jiné do Fontainebleau a Barbizonu. Tam se seznámil s plenérovou krajinomalbou a poznal Julese Bastiena-Lepage. Ten byl mistrem krajinomalby a portrétní malby. Stokes velmi rád poznával jiné země, jiné lidi a objevoval nové věci. V roce 1884 se oženil s rakouskou umělkyní Marianne Preindlesbergerovou. V uměleckém světě je známá pod svým manželským jménem Maria Stokes. Manželé rádi trávili léto v nejsevernějších částech Dánska, kde se nacházela známá umělecká kolonie (malíři ze Skagenu). Brzy se spřátelili s Michaelem a Annou Ancherovými. Toto období výrazně ovlivnilo Stokeovu tvorbu. Po delším pobytu ve Francii se manželé nakonec vrátili do Anglie a usadili se v Carbis Bay v Cornwallu. Cornwall se svým strmým, drsným pobřežím a divokou krajinou byl vždy magnetem pro spisovatele a umělce. Stokes a jeho žena se v roce 1886 připojili k umělecké kolonii v St Ives. Poté manželé opět propadli cestovatelské vášni a podnikli rozsáhlé cesty do Tyrolska, na Slovensko a do Maďarska. V roce 1908 se opět vrátili do Anglie.
Z každé cesty si manželé přivezli mnoho nových dojmů, které Stokes zakomponoval do svých obrazů. Každý z jeho obrazů má atmosféru a charakter. V roce 1925 navíc napsal pojednání o krajinomalbě s názvem "Krajinomalba". V roce 1909 mu byl udělen titul ARA. V roce 1919 se stal stálým členem Královské akademie. Stokes získal několik medailí na pařížské výstavě a na světové výstavě v Chicagu. Stal se prvním předsedou umělecké společnosti v St Ives. Kromě toho se stal viceprezidentem Královské akvarelové společnosti. Marianne Stokesová zemřela v roce 1927 a její manžel ji následoval o osm let později. Oba byli pohřbeni na římskokatolickém hřbitově Mortlake v Londýně. Stokes byl považován za tak slavného, že mu byl v londýnských Timesech věnován nekrolog.
Stokesova díla se vyznačují jemnými barvami, jasně rozpoznatelnými krajinami a dojmy z jeho četných cest. Stokes a jeho žena na rozdíl od mnoha jiných umělců své doby raději žili v uměleckých koloniích než sami. Jeho díla byla ovlivněna zejména nejsevernější částí Dánska. Byl považován za kosmopolitního a společenského člověka. Velmi úspěšná byla i jeho manželka Marianne. Manželství bylo považováno za velmi harmonické, což se odrazilo i v jejich umělecké tvorbě.
Charles Adrian Scott Stokes byl anglický krajinář z konce 19. a počátku 20. století. Jako obchodník s bavlnou v Liverpoolu byl poměrně bohatý, a tak měl dostatek času na svého koníčka, malování akvarelem. John Herbert náhodou uviděl jeden z jeho obrazů a vyzval ho, aby své dílo předložil Královské akademii. Okamžitě byl přijat mezi studenty a v roce 1876 promoval.
Adrian Scott Stokes hodně cestoval, mimo jiné do Fontainebleau a Barbizonu. Tam se seznámil s plenérovou krajinomalbou a poznal Julese Bastiena-Lepage. Ten byl mistrem krajinomalby a portrétní malby. Stokes velmi rád poznával jiné země, jiné lidi a objevoval nové věci. V roce 1884 se oženil s rakouskou umělkyní Marianne Preindlesbergerovou. V uměleckém světě je známá pod svým manželským jménem Maria Stokes. Manželé rádi trávili léto v nejsevernějších částech Dánska, kde se nacházela známá umělecká kolonie (malíři ze Skagenu). Brzy se spřátelili s Michaelem a Annou Ancherovými. Toto období výrazně ovlivnilo Stokeovu tvorbu. Po delším pobytu ve Francii se manželé nakonec vrátili do Anglie a usadili se v Carbis Bay v Cornwallu. Cornwall se svým strmým, drsným pobřežím a divokou krajinou byl vždy magnetem pro spisovatele a umělce. Stokes a jeho žena se v roce 1886 připojili k umělecké kolonii v St Ives. Poté manželé opět propadli cestovatelské vášni a podnikli rozsáhlé cesty do Tyrolska, na Slovensko a do Maďarska. V roce 1908 se opět vrátili do Anglie.
Z každé cesty si manželé přivezli mnoho nových dojmů, které Stokes zakomponoval do svých obrazů. Každý z jeho obrazů má atmosféru a charakter. V roce 1925 navíc napsal pojednání o krajinomalbě s názvem "Krajinomalba". V roce 1909 mu byl udělen titul ARA. V roce 1919 se stal stálým členem Královské akademie. Stokes získal několik medailí na pařížské výstavě a na světové výstavě v Chicagu. Stal se prvním předsedou umělecké společnosti v St Ives. Kromě toho se stal viceprezidentem Královské akvarelové společnosti. Marianne Stokesová zemřela v roce 1927 a její manžel ji následoval o osm let později. Oba byli pohřbeni na římskokatolickém hřbitově Mortlake v Londýně. Stokes byl považován za tak slavného, že mu byl v londýnských Timesech věnován nekrolog.
Stokesova díla se vyznačují jemnými barvami, jasně rozpoznatelnými krajinami a dojmy z jeho četných cest. Stokes a jeho žena na rozdíl od mnoha jiných umělců své doby raději žili v uměleckých koloniích než sami. Jeho díla byla ovlivněna zejména nejsevernější částí Dánska. Byl považován za kosmopolitního a společenského člověka. Velmi úspěšná byla i jeho manželka Marianne. Manželství bylo považováno za velmi harmonické, což se odrazilo i v jejich umělecké tvorbě.
Stránka 1 / 1