Pruský malíř, kreslíř a ilustrátor Adolph Friedrich Erdmann von Menzel (1815-1905) je považován za nejvýznamnějšího umělce realismu. Kromě toho lze v jeho obrazech rozpoznat také impresionismus. Tímto stylem se inspiroval během cesty do Paříže. Vytvořil například obrazy "Balkonový pokoj" a "Lesní noc". Nakonec si vytvořil vlastní styl a malířskou techniku, s níž předběhl svou dobu.
Menzelovi se často přezdívalo "malý excelent", protože byl se svými 1,40 m spíše malý a připomínal skřítka. Jeho umělecká kariéra začala v roce 1839, kdy ho německý historik Franz Theodor Kugler pověřil vytvořením ilustrací k vícesvazkovým dějinám Fridricha Velikého. Menzel prokázal velkou píli, když během tří let vytvořil 400 perokreseb. Díky této práci se dostal do povědomí široké veřejnosti a získal další zakázky. Zpočátku tvořil Menzel především historické obrazy. Později se ve svých obrazech často zabýval současností.
Menzelův život byl poměrně nudný a neradostný, protože žil v ústraní a bez přátel. Proto často cestoval a svou samotu se snažil kompenzovat malováním. Vzhledem ke své velikosti se nikdy nemohl sám účastnit bitev, a tak chtěl alespoň tímto způsobem vyjádřit svůj smysl pro povinnost. Tak vznikl v letech 1850-1856 jeden z jeho nejslavnějších obrazů "Fridrich a jeho vlastní v bitvě u Hochkirchu", který byl vystaven jak v Akademii umění, tak později na Světové výstavě v Paříži a u veřejnosti vyvolal spíše nepochopení, neboť inspirací pro obraz byla porážka v bitvě u Hochkirchu v roce 1758, v níž se Prusové zoufale snaží odrazit překvapivý rakouský útok. Uprostřed a vyvýšeně k vojákům stojí král Fridrich II. a snaží se organizovat odpor. Na obraze je nápadné, že Menzel umístil anonymní vojáky do popředí, čímž se obraz jasně odlišuje od ostatních bitevních obrazů. V roce 1866 odcestoval do míst, kde se odehrávaly války. V důsledku toho se jeho obrazy staly ponurejšími a zobrazovaly umírající a mrtvé vojáky. Nakonec se od bitevních obrazů odvrátil a maloval staveniště nebo jiné lokality Berlína, města, kde žil a které se tehdy stávalo hlavním městem Německého císařství. V roce 1895, v den svých 80. narozenin, se stal čestným občanem Berlína. Menzel tušil, že se blíží jeho smrt, což napsal v novoročním pozdravu císaři Vilémovi II. v roce 1905.
Pruský malíř, kreslíř a ilustrátor Adolph Friedrich Erdmann von Menzel (1815-1905) je považován za nejvýznamnějšího umělce realismu. Kromě toho lze v jeho obrazech rozpoznat také impresionismus. Tímto stylem se inspiroval během cesty do Paříže. Vytvořil například obrazy "Balkonový pokoj" a "Lesní noc". Nakonec si vytvořil vlastní styl a malířskou techniku, s níž předběhl svou dobu.
Menzelovi se často přezdívalo "malý excelent", protože byl se svými 1,40 m spíše malý a připomínal skřítka. Jeho umělecká kariéra začala v roce 1839, kdy ho německý historik Franz Theodor Kugler pověřil vytvořením ilustrací k vícesvazkovým dějinám Fridricha Velikého. Menzel prokázal velkou píli, když během tří let vytvořil 400 perokreseb. Díky této práci se dostal do povědomí široké veřejnosti a získal další zakázky. Zpočátku tvořil Menzel především historické obrazy. Později se ve svých obrazech často zabýval současností.
Menzelův život byl poměrně nudný a neradostný, protože žil v ústraní a bez přátel. Proto často cestoval a svou samotu se snažil kompenzovat malováním. Vzhledem ke své velikosti se nikdy nemohl sám účastnit bitev, a tak chtěl alespoň tímto způsobem vyjádřit svůj smysl pro povinnost. Tak vznikl v letech 1850-1856 jeden z jeho nejslavnějších obrazů "Fridrich a jeho vlastní v bitvě u Hochkirchu", který byl vystaven jak v Akademii umění, tak později na Světové výstavě v Paříži a u veřejnosti vyvolal spíše nepochopení, neboť inspirací pro obraz byla porážka v bitvě u Hochkirchu v roce 1758, v níž se Prusové zoufale snaží odrazit překvapivý rakouský útok. Uprostřed a vyvýšeně k vojákům stojí král Fridrich II. a snaží se organizovat odpor. Na obraze je nápadné, že Menzel umístil anonymní vojáky do popředí, čímž se obraz jasně odlišuje od ostatních bitevních obrazů. V roce 1866 odcestoval do míst, kde se odehrávaly války. V důsledku toho se jeho obrazy staly ponurejšími a zobrazovaly umírající a mrtvé vojáky. Nakonec se od bitevních obrazů odvrátil a maloval staveniště nebo jiné lokality Berlína, města, kde žil a které se tehdy stávalo hlavním městem Německého císařství. V roce 1895, v den svých 80. narozenin, se stal čestným občanem Berlína. Menzel tušil, že se blíží jeho smrt, což napsal v novoročním pozdravu císaři Vilémovi II. v roce 1905.
Stránka 1 / 4