Suprematismus je avantgardní ruský umělecký směr, jehož název vymyslel Kazimir Malevič v roce 1913. Název vychází z toho, že abstraktní umění odráží vyšší umělecké cítění. Nereprezentativní umění je založeno na několika základních geometrických prvcích, které jsou znázorněny a kombinovány v omezeném spektru jasných barev. Některá díla vycházejí z konceptu neeuklidovské geometrie a vizualizují formy v pohybu nebo v časové posloupnosti. Ani osoba, ani předmět nejsou středem pozornosti. Umělec je tvůrcem a zprostředkovatelem jediné pravé skutečnosti, bezpodmínečné nepředmětnosti.

Díla tohoto uměleckého směru byla poprvé vystavena v roce 1915 v Petrohradě. Hlavní díla vznikla v průběhu následujících tří let, práce v tomto stylu však pokračovaly až do počátku 30. let. V tomto období se scházela také skupina Supremus, k níž kromě Maleviče patřili umělci jako Exter, Kliun, Suetin, Genke-Meller a Senkin. Suprematismus zahrnoval kromě malířství také divadlo, hudbu, architekturu, dekorativní umění a literaturu. I dnes jsou umělci ovlivněni tímto stylem; významnou současnou představitelkou byla architektka Zaha Hadid.

Umělecké hnutí vzniklo na poli napětí mezi Modrým jezdcem, kubisticko-futuristickými proudy a tradičním ruským lidovým uměním. Malevič, spojený s hnutím Bauhaus, v ní definoval svůj program. Suprematismus se od konstruktivismu jasně odlišuje tím, že odmítá být (ideologicky) instrumentalizován; nesnaží se sloužit státu ani církvi, ani ilustrovat dějiny, ale může existovat zcela sám o sobě, odděleně od objektu. Ačkoli se tento protiklad zdá nepřekonatelný, umělci jako El Lissitzky a Rodšenko udělali během své kariéry krok od suprematismu ke konstruktivismu. Stejně jako celé moderní umění byl suprematismus za stalinismu potlačován a jeho rozvoj byl znemožněn doktrínou "socialistického realismu".